Žít normální život

20. září 2017 v 19:10 | Shyanne |  Diary
Být namotivovaná k žití normálního života s mou nemocí je občas náročné. Abych byla úplně upřímná...člověk někdy nemá motivaci žít vlastně vůbec. Jsou to ty prázdné dny, kdy nic nemá smysl, kdy je fyzicky nemožné vstát z postele a jít si vyčistit zuby, kdy dokážete jen spát, v horším případě ani to ne a jen čekáte, až to zase skončí.
Těm dnům říkám malé dny.
Ve Velké dny také nejsem schopna žít normální život. A motivace také chybí. Lítám od jedné věci k druhé, z nichž žádnou nedotáhnu do konce, moje myšlenky se tříští na miliony fragmentů něčeho většího, snad se smyslem, a žití normálního života je prostě něco nemožného a vzdáleného.

Naštěstí, většina dní už nejsou Velké, ani malé. Většinu dní jsem schopna fungovat a žít. A přesně ty dny jsou mou motivací. Motivací k léčbě.
Zrovna dnes jsem se dozvěděla, že namísto snižování mých léků mi je psychiatrička musí opět navýšit, už na poměrně velkou dávku, protože ta, na kterou jsem již byla zvyklá nestačí.
Dříve bych se z toho snad zhroutila, protože představa celého života na lécích mě děsila. Teď už si pomalu zvykám a smiřuji se.

Přijímám zodpovědnost sama za sebe a volím tu rozumnější cestu, cestu zdraví, i za cenu toho, co jsem nechtěla.
Je důležité vědět a připomínat si, že mám mnoho motivací se léčit.
Ať už je to moje máma, moje přítelkyně, mí kamarádi, nová škola, můj pes, nebo moje ohromná sbírka knih. Hell, i sama pro sebe jsem motivace.
V životě je spousta radostí, i když je člověk občas není schopen vidět. Vnímat. Jsou tady, a nikam nemizí.

To je moje motivace žít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama